Hypancistrus sp. L401
Výskyt: Jižní Amerika. Pará, Brazílie. Rio Curuá (západně od Alenquer).
Velikost až 12 cm.
Obecný popis
Hypancistrus sp. L401 patří k později "objeveným" (do Německa dovezeným) brazilským druhům. Poprvé byl představen ve 12. čísle časopisu DATZ ročníku 2005. V zahraničí se mu taktéž říká Alenquer (dle lokality, kde byl chycen) či Yellow zebra (dle zbarvení pruhů). Patří do skupiny větších a robustních brazilských hypancistrusů.
Do ČR se ryby poprvé dostaly na přelomu roku 2007/2008 prostřednictvím importéra pana Lagrona. U toho jsem zakoupil ryby pod označením L 333. Vzhledem k jejich vysoké ceně (1000 Kč) jsem nejprve zakoupil pár. Jelikož to byly krásné už dospělé ryby, podařilo se mi je poměrně brzy po nákupu rozmnožit. S vědomím toho že se jedné o možná poslední ryby dovezené z Brazílie na dlouhou dobu, nelitoval jsem financí a dojel si ještě pro další ryby a vytvořil si chovnou skupinu 12 ks. Podobně jako ostatní druhy rodu Hypancistrus je momentálně zastaven dovoz těchto ryb z přírody.
Podobně jako u dalších zástupců hypancistrusů s meandrovitělíniovým zbarvením existuje mnoho barevných forem i u Hypancistrus sp. L333. Asi proto mi zařazení pod L333 divné nepřišlo i když ryby byly poněkud jiné než na fotkách v zahraničních atlasech. Při focení mých ryb pod silným světlem přibližně před dvěma roky jsem byl po následném stažení fotek do počítače poněkud překvapen. Ryby (hlavně samci) měly na fotkách silný oranžovomodrý nádech. Uběhlo pár neděl, když jsem narazil na planetcatfish na diskuzi o určování L333.
V diskuzi řešili barevnou variabilita L333 a mě napadlo se pochlubit svými zvláštně zbarvenými L333. Proto jsem poslal do této diskuze pár svých fotek. Nad mými fotkami se takéž rozvinula diskuze. Jeden z příspěvků byl, že to není L333 nýbrž že se jedná o L401, který se do Evropy jednu dobu dovezly pod označením Hypancistrus sp. L333 "New Alenquer". Později jsem zjistil, že se jedná o příspěvek bioložky s nickem Janne, která se věnuje studiu eL-sumců přímo v Brazílii. Tento názor nakonec po dlouhé diskuzi na německém webu L-Welse nakonec potvrdili i němečtí kolegové, kteří měli původně pochybnosti. Dokonce jsem tam objevil chovatele, který si tyto ryby pořídil ve stejné době v Německu.
Podobnost L401 s L333 je značná, drobné rozdíly ovšem existují a nejen v barvě.
Tvar těla je ve srovnání s L333 robusnější hlavně v partii hlavy která je víc sražená a širší, pruhování na těle je u L401 jemnější. Existuje i forma L333, která je barevně hodně podobná L401 každopádně ryby lze rozlišit dle tvaru těla a dle zbarvení při focení pod silným světlem. Žlutá forma L333 zůstává při focení kontrastně zbarvená a nezbarvuje se pro L401 typickým modrofialový nádechem. Co se týká zbarvení oranžovožlutých pruhů tak se mi přijde, že ryby krmené živým planktonem (oranžovým) jsou více oranžové takže část kvality zbarvení jde na vrub i potravě (podobně jako u Rineloricaria sp. Red). V jednom z posledních výtěrů se mi zase objevily mezi potomstvem ryby se světlejším skoro bílým zabarvením pruhů. Toto by odpovídalo fotkám na https://www.planetcatfish.com, kde jsou v galerii ryby viditelně světleji pruhované skoro bez oranžového nádechu. Jsem moc zvědav co z nich vyroste. Vzhledem k variabilitě zbarvení potomstva (to platí obecně u hypancistrusů s meandrovitělíniovým zbarvením) si myslím, že se ještě mám u této ryby co se týká zbarvení potomstva na co těšit.
Pohlavní rozdíly jsou u dospělých ryb dobře patrné, samci mají ochlupení na ocasu, větší odontody a jsou o něco větší než samice.
Nádrž: Jelikož se jedná o ryby obývající v domovině nehluboké skalnaté horní říční toky, ideální vybavení nádrže jsou proto kamenné skalky, římsy a dostatek kamenných úkrytů.
Samozřejmostí je kvalitní funkční filtr napojený nejlépe na filtrační hlavu. Proudění je vhodné pro kvalitní prokysličení celého objemu nádrže. Pro samce každopádně musí být alespoň jedna jeskyňka. Vzhledem k velikosti dospělých ryb jsem osobně zvolil staré keramické drenážní trubky.
I když tito hypancistrusi kořeny jako úkryty nevyužívají a zdržují se převážně u dna, doporučuji i tak přidat do nádrže kořen z tvrdého afrického dřeva, jehož výluh ustaluje a obohacuje vodu.
Náročnost: Podobně jako většina druhů ryb rodu Hypancistrus mají i L401 o něco vyšší nároky na teplotu než běžně chované druhy ryb. Jinak jsou to mírumilovné ryby hodící se vzhledem ke své velikosti do větších akvárií (nad 100 l).
Poznámky k chovu
Teplota: 25 - 33 °C
pH: 6 - 8
dGH: 3 - 15 °N
Voda: sladkovodní
Tyto sumce je možné chovat v běžné společenské nádrži. Stačí jim vytvořit alespoň jeden úkryt pro každého dle počtu. Ryby jsou světloplaché takže při silnějším osvětlení je asi moc často venku neuvidíte. Pokud se jedná o akvárium s rostlinami tak ideální je odstínění silného světla plovoucími rostlinami. Tomu je potřeba přizpůsobit krmení.
V případě, že nádrž tito sumci obývají s ostatními rybami, je třeba je krmit cíleně večer před zhasnutím v dostatečném množství. Krmení 1x denně dospělcům dostačuje. Jsou to podobně jako ostatní ryby rodu Hypancistrus striktní masožravci. Jsou poměrně žraví a v dobrých podmínkách (dobrá kvalita vody a vyšší teplota) přijímají všechny běžné krmiva pro masožravce: patentky živé i mražené, černé komáří larvy, rybí maso, kvalitní granulovaná krmiva pro masožravce, dospělce artemie, niťěnky.
Pokud v nádrži mám písčité dno, tak zásadně z velmi jemného písku (zrnitost pouštního či plážového písku). Do tohoto nezapadávají zbytky krmiva čímž nedochází k zahnívání a rozkladu těchto zbytků a vzniku pro ryby toxických látek.
Poznámky k odchovu (rozmnožování)
Teplota: 28 - 29 °C
pH: 6 - 8
dGH: 6 - 10 °N
Podobně jako u dříve popisovaných zástupců rodu Hypancistrus doporučuji pro odchov samostatnou nádrž pro pár 1 samec + 1 samice stačí kolem 70 litrů. Ryby musíme kvalitní výživou dostat do chovné kondice.
Samec obsadí vhodný úkryt (jeskyňku či kameninovou trubku), samici se viditelně vyklene a zvětší břišní dutina. Zákonitosti stimulace tření jsou pro mě i po cca. 20 výtěrech poměrně neprůkazné. Po všech těchto třeních mi přijde, že v dobrých podmínkách není nutno ryby nijak zvlášť speciálně stimulovat a vytřou se když se jim prostě zachce. Nedávno se mi dokonce stalo, že se mi vytřely 2 páry v úplně stejných podmínkách (stejné akva rozdělené mřížkou)v rozmezí tří týdnů. Od jednoho samce jsem odebíral potěr a druhý byl čerstvě vytřený. První pár se vytřel ihned po výměně vody, druhý pár ve stejném akváriu, ve stejných parametrech vody a ve stejné teplotě až po 14 dnech bez výměny vody.
Jediné co mi přijde poměrně pravděpodobné je, že hlavní sezóna pro tření je v období říjen-březen. V tomto období se mi ryby třou častěji a výtěžnost z výtěrů bývá větší. Naopak v letních měsících počet výtěrů klesá a výtěžnost výtěrů je horší. Jinak se mi ryby třely jak ve staré vodě, tak i po výměně, v nádržích s čerpací hlavou i s klasickým filtrem poháněným stlačeným vzduchem. Nedávno se mi dokonce stalo, že se mi vytřely 2 páry v úplně stejných podmínkách (stejné akva rozdělené mřížkou)v rozmezí tří týdnů. Od jednoho samce jsem odebíral potěr a druhý byl čerstvě vytřený. První pár se vytřel ihned po výměně vody, druhý pár ve stejném akváriu, ve stejné vodě, ve stejné teplotě až po 14 dnech bez výměny vody.
Rozdílná bývá i doba pobytu -"mazlení"- páru v budce. Někdy dojde k výtěru třeba do dvou dnů od toho co si spolu samec se samicí zalezou do trubky, jindy se "mazlí" velmi dlouho. Nejdelší doba předehry trvala cca. 20 dní. Se strachem jsem občas kontroloval trubku jestli samice ještě žije, ale dopadlo to dobře. Někdy se naopak stalo, že i po 10 dnech "mazlení" samice úkryt opustila nevytřená.
Pokud všechno dopadne jak má, objeví se v trubce hrozen poměrně velkých žlutooranžových jiker. L 401 je mezi hypancistrusy jeden z nejplodnějších druhů. Maximální počet mladých z odchovu jsem měl zatím 48 ks. Na druhou stranu je třeba říct, že né každý výtěr je "posvícení". Počty mladých poměrně prudce kolísají. Příčinu tohoto jevu neznám. Buď někdy dojde ke špatnému oplození a celý výtěr nebo jeho část zplesniví, další možností je kanibalismus otce či výkyvy v kvalitě vody negativně ovlivňující líhnutí.
Vývoj jiker a následné trávení žloutkového váčku trvá poměrně dlouho, kolem 20 dní. Pro odchov potěru je vhodné použít odchovničku jak jsem již popisoval dříve u Rineloricaria sp.
Každopádně je důležité věnovat výživě potěru velkou pozornost, obzvlášť na začátku v prvních dnech po upuštění jeskyňky. Na zahraničních webech jsem se nedávno dočetl, že výživa v prvním týdnu života hodně rozhoduje o následné rychlosti růstu. Autor doporučoval krmit 6-8 denně, aby měli mladí neustále dostatek jemné živé potravy.
Potěr je spíš větší a s jeho odchovem nejsou problémy. Přijímá dobře mikry a artémie v prvních dnech, později buchanky, plankton a kvalitní tabletová krmiva, jemné kousky rybího masa, nitěnky. Růst je při kvalitním krmení poměrně rychlý.