28.10.2011 18:54

Výskyt: Brazílie, řeka Rio Guamá u města Ourém, oblast Pará.

Velikost až 12 cm.

Obecný popis

I když tato ryba patří jednoznačně do rodu Hypancistrus, akvaristé ji možná více znají pod obchodním názvem Peckoltia "angelicus". Tato stanovištní forma středněvelkého brazilského hypancistruse byla poprvé popsána v 7 čísle časopisu Datz v roce 1989.( https://www.datz.de/... ). S největší pravděpodobností tvoří spolu s dalšími stanovištními formami L04, L05, a L73 stejný dosud taxonomicky přesně nezařazený druh.

Dosud popsané stanovištní formy vykazují drobné odlišnosti ve zbarvení podkladu:

forma L04/L05 ... lovená na řece Rio Tocantins u města Cametá má zbarvení podkladu světle šedé
forma L028 ...... z lokality na řece Rio Guamá u města Ourém zbarvená žlutohnědě
forma L073....... z lokality na řece Rio do Pará u města Portel se zbarvením tmavě hnědým

Po těle ryb jsou rozesety bílé tečky jejichž velikost a hustota je proměnlivá.

Ryby se vyznačují oproti jiným zástupcům svého rodu poměrně robustním tělem (hodně mi tvarem těla připomínají Hypancistrus sp. L401.

Nádrž: Aby se ryby cítily dobře a bezpečně je dle mých zkušeností nejlepší podobně jako u ostatních zástupců tohoto rodu dopřát těmto rybám jednak dostatek úkrytů ve formě keramických jeskyněk z pálené hlíny a dále také vytvořit pomocí plochých kamenů alespoň v části akvária "dvojité" dno. Pokud ryby mají nad hlavou kamenný či kořenový "strop" cítí se bezpečně a lze je spatřit i přes den.

Kvalitní a funkční biologicky aktivní filtrace je myslím dnes již samozřejmostí pro všechny druhy akvarijních ryb. Tuto v mých akváriích zajišťují kostky bioakvacitu napojené na čerpací hlavu. Ryby lze chovat i pod klasickým filtrem "bublákem". Každopádně bezpečnější a vhodnější je použití čerpací hlavy kvůli kvalitnímu pokysličení celého objemu nádrže a vyššímu výkonu. Ryby jsou to poměrně žravé takže dobrá filtrace není určitě od věci. Intenzivní sycení vody kyslíkem zajišťuje vytlačení CO2 z vody. Z tohoto se tvoří kyselina uhličitá zapřičiňující následný prudký pokles pH obzvláště v měkkých vodách. Kvalitní provzdušnění proces okyselení dokáže zmírnit a prodlouží akvaristovi reakční čas pro výměnu vody a mnohdy i zachrání ryby od smrti.

Náročnost: Hypancistrus sp. L028 je dle mých zkušeností jeden z nejméně náročných né-li nejodolnější zástupce tohoto rodu. Proto bych se nebál jej chovat v běžných společenských akvárií mírně pokročilých akvaristů.

Poznámky k chovu

Teplota: 26 - 30 °C
pH: 5 - 8
dGH: 2 - 20 °N
Voda: sladkovodní

Pro chov jednoho páru postačuje akvárium kolem 70 litrů, samozřejmně čím větší tím lepší. Ryby jsou nenáročné na kvalitu vody, teplota pro chov stačí kolem 25 stupňů Celsia, při vyšších teplotách 28-30 stupňů Celsia je nutné zajistit kvalitní provzdušnění vody pomocí čerpací hlavy.

Podobně jako ostatním zástupcům rodu je třeba i pro Hypancistruse sp. L028 zajistit dostatek kvalitní živočišné potravy. Nejsou to ryby vůbec vybíravé takže u mě konzumují veškerou nabízenou potravu: filety mořského hejka, dospělce artémií, plankton, mraženou patentku, tablety Hikari pro masožravé sumce a granulát Tetra Discus. Rostlinnou stravu dospělé ryby nežerou, dle mnou neověřených informací mladé ryby částečně rostlinnou složku přijímají. V případě chovu ve společném akváriu s dalšími rybami doporučuji krmit večer před zhasnutím světel a dbát na to, aby část potravy dopadla na dno a byla tam k dispozici i po zhasnutí osvětlení.

Výměnu vody v mých podmínkách provádím přibližně 1x měsíčně v rozsahu přibližně 80% objemu nádrže. Tuto informaci samozřejmně nelze paušalizovat, četnost výměn vody si musí každý přizpůsobit s přihlédnutím k zarybnění nádrže a parametrům vstupní vody (moje voda má vodivost v rozsahu 250 - 300 mikrosiemens). Častější výměna je samozřejmně pro ryby lepší, optimální je myslím perioda 14 dní.

Pro ryby je ideální jako pro všechny krunýřovce mít v akváriu pár úkrytů z kamenů či kořenů, pod kterými se ryby cítí bezpečně a klidně.

 

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 27 - 28 °C
pH: 5 - 8
dGH: 3 - 10 °N
Každý ze zástupců rodu Hypancistrus má svoje specifikum. U tohoto druhu je to dle mých zkušeností nenáročnost a snadnost rozmnožování i odchovu. Pohlavní rozdíly jsou podobné jako u ostatních zástupců rodu tj. otrnění samce, větší odontody u samců, tvar hlavy. Délka těla je u obou pohlaví přibližně stejná. Při kvalitní výživě není potřeba ryby nikterak zvlášť stimulovat, tření u sehraného páru většinou vyprovokuje prostá výměna vody či "dozrání" samice. O tom že se tyto ryby třou více než ochotně svědčí i mezidruhoví kříženci, kde tento hypancistrus figuruje jako jeden z rodičů např. zde: https://www.l-welse.com/...

Ke výtěru u mě dochází po přibližně týdenním držení samice v úkrytu. Jikry jsou poměrně velké, jsou prakticky totožné s jikrami L 401. Počer jiker od mé samice bývá kolem 20 - 30 ks. Zahraniční zdroje uvádějí až 60 ks. Potěr se líhne zhruba za 6 dní. Dalších 11 - 12 dní tráví velký žloutkový váček. Potěr je po opuštění jeskyně velký a velmi odolný. Bez problémů přežívá a slušně roste i v akváriu s dospělými bez jakékoliv zvláštní další péče.

Odolností potěru ho lze přirovnat k Hypancistrus L 340, tento druh ovšem jednoznačně předčí ve velikosti potěru a rychlosti růstu. Ten je oproti ostatním druhům rychlejší. Mladé rybky jak bylo uvedeno výše nepotřebují žádné speciální krmení, při dostatečném krmení páru si najde potravu i v akváriu s dospělými. Samozřejmně je lepší umístit jej podobně jako potěry ostatních druhů do oddělené nádržky - odchovničky či elementky a mladé cíleně krmit jemnou potravou živočišného původu - mikry, artémie, jemný plankton, kvalitní tabletové krmiva pro masožravé ryby, nitěnky. Potěr roste v prvním měsíci opravdu hezky a odchovy jsou beze ztrát.

Zbarvení je nejprve nevýrazné šedivé, s přibývajícím věkem rybky tmavnou a tečkování se zvýrazňuje. I u tohoto druhu se mi objevila v potomstvu variabilita zbarvení. Jedna mladá rybka byla výrazně světlejší a tečky má cca. dvojnásobné velikosti oproti zbarvení sourozenců i rodičů.(viz. galerie). Podobně jako u mého extrémně vybarveného jedince Hypancistrus sp. L401 i tato rybka patřila k nejmenším ve výtěru a roste pomaleji jako její vrstevníci. S velkou pravděpodobností podobně extrémně zbarvené ryby v přírodě podlehnou vzhledem ke svému výraznějšímu zbarvení a částečné "neduživosti" všudypřítomným predátorům. To jim naštěstí v mých akváriích nehrozí, takže už se těším co z ní vyroste.