Hypancistrus sp. L 260
do Německa byly první ryby dovezeny v roce 1997, v roce 1998 představil a stanovil L – číslo německý akvaristický časopis DATZ č. 3
Výskyt: Jižní Amerika,Brazílie, Rio Tapajós – jeden z jižních čirých přítoků Amazonky, Pará,
Velikost: 9-10 cm
Tvar těla je podobně jako u většiny ostatních druhů čeledi Loricariidae dokonale přizpůsoben podmínkám k životu na dně horních a středních rychleji tekoucích řek a říček. Tvar těla je kapkovitý, zespoda zploštělý tak, aby dokonale přisedal k podkladu (kamenům, naplaveným větvím, kořenům) a kladl co nejmenší odpor rychle tekoucí vodě. Svými speciálně uzpůsobenými spodně postavenými ústy s přísavkou získávají potravu seškrabáváním řas a drobných živočichů. U masožravých zástupců rodu Hypancistrus se v ústech vyskytují v řadách uspořádané „zuby“ které slouží k lepšímu oddělení kousků masité potravy a taky delší vousky po stranách úst sloužící k vyhledávání drobných živočichů. Jejich tělo pokrývá shora kostěný pancíř, který chrání tyto ryby před dravci podobně jako jejich ploutve (mimo ocasní) začínající ztvrdlým paprskem přeměněným v trn. Jelikož se jedná o ryby s převážně noční aktivitou žijící většinou v čistých vodách (v nichž je přes den nadměrné množství světla) mají v oku vytvořenu speciální lalokovitá duhovku. Ta se při dopadu denního světla rozšiřuje a zakrývá zornici, a naopak v noci stáhnutím se umožní kvalitní vidění. Další zvláštností těchto ryb jsou ostny po stranách úst (odontody), které používají samci k soubojům a taky při ochraně jiker.
Zbarvení:
tito překrásní sumci mají na černém podkladu jemné bílé linky, které se stáčejí do složitých ornamentů podobných jako na otiscích prstů u lidí. Na ploutích vytvářejí bílé skvrny pravidelné pruhování. Díky svému zbarvení s krásnými ornamenty patrně dostaly tyto ryby v anglicky mluvících zemích přezdívku Qeen Arabescque pleco. V případě kdy jsou ryby vystaveny změněným podmínkám a stresu (např. při přelovení do jiné nádrže) reagují ryby na tyto změnou zbarvení - černý podklad zesvětlá do světle šedé barvy (tzv. stresové zbarvení.)
Pohlavní rozdíly:
Je nejlépe posuzovat při pohledu shora na světlém podkladě. Samci mají hlavu širší a tupější, paprsky prsních ploutví delší a tělo štíhlejší, otrněné konce paprsků prsních ploutví
Samice naopak hlavu užší a v ostřejším úhlu, paprsky kratší a v břišních partiích kulatější. Další rozdíl je v délce odontodů (trny na skřelích), které mají dospělí samci delší než samice. Samci navíc mají na koncích paprsků prsních ploutví viditelné otrnění.
Náročnost :
Tento druh patří k poměrně náročným akvarijním rybám jak z hlediska nároků na teplotu, čistotu vody a taky na kvalitu předkládané stravy.
Chov
Teplota: 26-30 C,pH: 6.2-8.4,dGH: 8-25,dkH: 8-25
Vzhledem ke značné plachosti těchto ryb doporučuji minimální velikost chovné nádrže 100 l a víc. Ve větším prostoru se ryby cítí dobře a při případném vyrušení nedochází tolik k nárazům ryb do stěn akvária. Dalším opatřením k omezení stresu je vytvořit těmto sumcům členité dno s dostatkem úkrytů z kamenů a kořenů. Tento druh se dle mých zkušeností rád ukrývá přes den i na kořenech. Kořeny však doporučuji pouze kupované nejlépe z tvrdých afrických dřev, aby nezhoršovaly svým rozkladem kvalitu vody. Osvětlení nádrže volit spíš tlumenější. Pokud dno, tak z jemného čistého kopaného písku, který zabraňuje zapadání detritu do dna a následné tvorbě škodlivých dusíkatých látek. Navíc si tyto ryby velice rády v jemném písku vyhrabávají před třecí jeskyňkou díry. Ideální vzhledem k jejich teritoriálnímu chování je párový či harémový chov s jedním samcem. Tyto ryby vyžadují křišťálově čistou vodu prostou nitritů, nitráty pouze v nízkých koncentracích. K těmto okolnostem je potřeba přihlížet při výběru filtrace. Vhodná je výkonná filtrační hlava, jež zajistí jak proudění, tak prokysličení vody napojená na velký zaběhlý biofiltr a vývod filtru nasměrovat nad hladinu aby docházelo k max. prokysličování vody. Samozřejmostí je pravidelná výměna vody cca. jedenkrát týdně polovinu objemu nádrže.
Potrava by se měla přizpůsobit tomu, že se jedná o masožravý druh. Zahraniční zdroje uvádějí jako nejvhodnější potravu artémie, červené komáří larvy, kril, rybí maso. Dále se lze dočíst o tom, že se ryby dokážou pořádně přežrat jejich oblíbenou potravou, což může vést až k úhynu. Bohužel jsem taky o pár ryb přišel pravděpodobně z tohoto důvodu, takže za nejméně rizikové považuji krmení kvalitními tabletami pro masožravé ryby, čímž se riziko přežrání a nadměrného vzestupu dusitanů ve vodě částečně eliminuje. Dále bych se v akvarijních podmínkách přiklonil k chovu ve vodě polotvrdé s pH kolem neutrálu, která má lepší pufrační schopnosti a zajišťuje tak větší stabilitu kvality vody. Ryby začínají s pohlavní aktivitou ve velikosti cca. 5-6 cm.
Odchov:
Teplota: 28-30 C,pH: 6.4 - 8,dGH: 8-14,dkH: 8-12
Zajímavé je načasování začátku tření u těchto ryb. Informace jsem čerpal ze dvou zahraničních zdrojů a z vlastní zkušenosti a ve všech případech byl začátek tření načasován na měsíc prosinec.
Stimulací ke tření u tohoto druhu je změna parametrů kvality a teploty vody.
Z vlastních zkušeností, kdy jsem používal trvale vodovodní vodu bez jakýchkoliv úprav parametrů pH a tvrdosti lze usuzovat, že hlavním stimulem může být změna teploty vody či pokles hodnot koncentrace dusíkatých látek. Ve všech třech případech úspěšného rozmnožení byla v nádržích použita filtrační hlava o hodinovém výkonu 4-10x přesahující objem nádrže. Ke tření nejčastěji dochází několik dní po velké výměně vody.
Ryby jednoznačně preferují keramiku před dřevem, jeskyňky vytvořené často poslepováním nařezaných keramických obkladů,rozřízlých nebo s pálené hlíny. Velikost vstupního otvoru do úkrytu by měla být taková, aby jej samec uzavřel v případě potřeby svým tělem, délka jeskyně stačí dle mých zkušeností o něco větší než je délka ryby, někteří autoři udávají rozměr dvojnásobku délky ryby. Samec tento úkryt pár dní před třením brání a samici nejprve odhání, aby ji přesvědčil, že je schopný jikry uchránit před vetřelci a dalšími samci. Poté samici vpustí dovnitř kde ji uzavře a nepustí ven dokud nenaklade jikry, které následně oplodní.Jikry jsou velké cca. 4mm, žlutohnědé v počtu 6 – 20 ks dle velikosti samice. Jikry se líhnou dle teploty po cca.6 dnech a potom poměrně dlouhou dobu cca. 12 dní tráví velký žloutkový váček. Jelikož se jedná o plachou rybu, nedoporučuji samce s úkrytem přenášet do elementky či odchovničky, dokud mladí nestráví velkou část váčku a případné opuštění jeskyňky samcem již není na závadu.
Potěr se stráveným žloutkovým váčkem je nejlepší umístit do odchovničky zavěšené u hladiny v chovné nádrži. Toto zajistí potěru stabilní podmínky velké nádrže a přitom dostatek potravy v jeho těsné blízkosti. Krmení potěru je jednoduché a malé rybky přijímají nauplie žábronožky, mikry či jemnou kvalitní granulovanou potravu. Po dosažení 2 cm se růst potěru zpomalí.